Pandemie změnila naše mozky. Nesoustředíme se a zapomínáme, návrat do normálu potrvá – Žena.cz





Nemůžete se soustředit, zapomínáte a vyřešit konkrétní pracovní úkol vám trvá déle než dříve? Možná máte tzv. pandemický mozek, který se vyznačuje zpomalenou kognicí. Vědci zkoumali, jaký měl na tento orgán vliv lockdown, izolace a pocity nejistoty. Návrat do normálu bude podle odborníků nějakou dobu trvat, urychlit jej můžete pouze vy sami. 

„Bude nějakou chvíli trvat, než se z toho zotavíme,“ říká v článku pro britský deník The Guardian Michael Yassa, ředitel Centra pro neurobiologii učení a paměti. Tím „z toho“ myslí jemné, nicméně frustrující zhoršení mentálního stavu, kteří mnozí z nás utrpěli v průběhu – a důsledkem – pandemie. Náhlá neschopnost se soustředit, pamatovat si věci a plnit úkoly má dokonce svůj název – pandemický mozek

Nedávný článek v americkém časopise Atlantic zkoumal tzv. „mlhu zapomínání“, v textu připomíná, že naše díry v paměti jsou reakcí na nekonečnou neznámou, kterou jsme během pandemie zažívali. 

Dlouhodobý a intenzivní stres

O tom, že stres, zejména ten dlouhodobý, nepříznivě ovlivňuje naše fyzické i duševní zdraví, se ví už dlouho. Vysoká hladina stresového hormonu kortizolu zvyšuje riziko srdečních onemocnění, způsobuje poruchy spánku, úzkosti i deprese. Stres také zabíjí mozkové buňky a zmenšuje prefrontální kůru, tedy část zodpovědnou za paměť, soustředění a učení.

Yassa uvádí, že pandemie nebyla jen stresující událost, ale celý balík stresorů – ohrožení na životě, narušení každodenní rutiny, fyzické aktivity, denního rytmu – a to po několik měsíců. „Uzdravíme se, ale nebude to hned. Do tohoto stavu jsme se také nedostali přes noc,“ říká. 

Vědci teď zkoumají, jak se naše mozky během 18 měsíců sociální izolace a nejistoty změnily. Profesorka klinické neuropsychologie z Univerzity v Cambridgi Barbara Sahakianová se svými kolegy mapuje hluboké změny napříč různými částmi mozku. „Vidíme změny v čelních, týlních i subkortikálních oblastech mozku, v amygdale a hipokampu u lidí, kteří zažili sociální izolaci,“ říká Sahakianová pro britský The Guardian. To má podle ní pak dopady na naše chování i vztah k ostatním.

Potíže s koncentrací a příznaky deprese má lékař i zdravý třicátník

„Je podstatné zmínit, že různí lidé mají diametrálně odlišné zážitky. Jinou cestu k uzdravení bude mít zdravý třicátník, lékař a samoživitelka,“ podotýká Sahakianová. Ta nicméně zkoumala společné rysy napříč jednotlivými skupinami od jednotlivců, jež se nemocí nenakazili, až po zdravotnický personál. „Ti všichni hlásí potíže s koncentrací, pamětí a příznaky deprese. I když jsou lidé obecně odolní, u některých jedinců můžou následky přetrvat i do budoucna,“ dodává. 

Navzdory dopadům pandemie na mozek jsou Sahakianová a další odborníci ohledně návratu do normálu pozitivní. Dopady globální krize může navíc zmírnit dobrá duševní hygiena. Kognitivní funkce zlepšuje například fyzický pohyb, zvyšuje plasticitu mozku, jeho schopnost prožívat a přizpůsobit se změnám. Poslouchání oblíbené hudby pak zvyšuje produkci hormonu oxytocinu, jenž obecně přispívá k prožívání příjemných pocitů a empatie. Hudba navíc snižuje hladinu kortizolu. Totéž a ještě ve větší míře platí v případě, pokud hrajete na hudební nástroj nebo zpíváte. 

Náladu i kognitivní funkce zlepšují také metody mindfulness a meditace. Už jen vědomé dýchání nasměruje vaši pozornost jedním směrem. Tento trénink „bytí v okamžiku“ pomáhá v krátkodobém horizontu zvládat momentální nesoustředěnost, v tom dlouhodobém zase rozbít hloubavé myšlenkové vzorce už v jejich zárodku. „Všímejte si světa kolem sebe, buďte zvědaví a žijte v okamžiku,“ shrnuje Sahakianová. 

Mohlo by vás zajímat: Lidé umírají smutkem. Jsou už měsíce zamčení a v hrozném stresu, kritizuje Vobořil 

Není možné, aby se senioři v domovech o Vánocích nedostali k návštěvám, říká ředitel organizace Podané ruce Jindřich Vobořil. | Video:
Daniela Drtinová